Příběh začíná jako v romantickém filmu: ona – historička umění a on – scénárista. Padli si do oka v New Yorku. Většinu roku stráví pracovně ve Švýcarsku. Ale v srdci, v tom nosí Paříž …
Umělecky založená dvojice s dobrým příjmem snila o tom, že budou mít místečko, na kterém budou stále mladí, zamilovaní, šťastní a romantičtí. Ne každý máme příležitost vytvořit si ho, ale Katharine a Jean-Cyrilovi se to podařilo. Na tom nejromantičtější místě na světě – v pařížské čtvrti Le Marais.
Le Marais se nachází v srdci Paříže, na pravé straně řeky a je oblíbeným místem umělců a řemeslníků, jedno z mála míst, do kterého nepronikly úřady, kravaťáci a byznysmeni. Z jedné strany ho ohraničuje Rue Beaubourg, z druhé bulvár Beaumarchais. Je to čtvrť plná vůní a chutí. Místo, kde se chodí na kuskus k Omarovi, na palačinky do Breitz, kde si místní znalci vědí, že nejlepší sendviče má Odutec, nejlepší jídlo najdete na Trhu červených dětí a každý týden se koná vernisáž v některé z blízkých galerií nebo muzeí. Ráj pro kavárenských knihomoly.
Některé objekty v Le Marais pocházejí už z 12. století a mnohé budovy žijí svým pomalým životem navzdory velké pozdvižení venku. Dostat se do bytečku Kathariny a Jean-Cyrila je jako procházka historií. Minete 18. století, postupně po současných dlaždicích vyrobených v Marrákeši, ohlédnete se za 50.let minulého století, rukama se dotknete nadčasového skandinávského designu, spočinete na hebkém berberské koberci …
Byt je miniaturní, má sotva 25 m². Přesto nepůsobí stísněně. Díky jemným, téměř snovým barvám nabudete dojmu, že čas neexistuje. Jste na obláčku pohody, mimo shonu a stresu, které vyvolává velkoměsto.
Přesto interiér není mdlý. Světoběžníci v něm mají pozoruhodné doplňky, které nepůsobí křiklavě, a přece je nepřehlédnete. Obrovské svítidla z vrbového proutí prostor sjednocují, protože barevně navazují na dřevěnou stužku schodů, které se prolínají do třímetrového pracovního stolu. Lampy barevně ladí se dřevem, ale tvarem jsou kontrapunktem k jeho pravoúhlým liniím.
Právě tato rozporuplná harmonie dělá z bytu výjimečné místo. Vše je přitom jakoby nedbale položené. Jakoby interiéristka Marianne Evennou jen mimochodem tam postavila sedačku a onam křesla. Jakoby kuchyňská linka jen náhodou měla šedomodrou barvu připomínající nebe. Nenechte se však oklamat, v tomto bytě, podobně jako ve šťastném vztahu, nic není náhoda. Za vším je soustředěna práce.
