Pro někoho je koupelna s podlahovou plochou přes deset čtverečních metrů luxusem. Tato se však majitelem jevila poddimenzovaná. V sousedství obývacího pokoje s devadesáti čtverečními metry se to dá představit.
Stavbu nového rodinného sídla po celou dobu doprovázela zásada, že každý má dělat to, čemu rozumí. Stejnou teorii razil mladý pár i při zařizování domu. Tak se stalo, že vyzbrojení barevnou vizualizací koupelny putovaly od designérky interiéru do koupelnového studia. Konzultovat výběr materiálů a technické detaily s mistrem svého oboru. Přesněji s mistryní – návrhářkou Ľubu.
Láska z katalogu
Na problém velikosti koupelny narazila i ona. Malá se jí určitě nezdála, ale někde se stala chyba – reálné koupelně chybělo ve srovnání s vizualizací, která vycházela z projektu, třicet centimetrů. To narušilo ideu velké vany při středové příčce a umyvadel oproti. Komunikace mezi nimi by byla příliš úzké.
Zobrazený koncept oslovil pár natolik, že ho chtěli přenést do své soukromé reality. Lze koupelna s jinými proporcemi a predispozicí by si s tmavým odstínem tak dobře neporadila. No v koupelně, jako je tato, se tmavého obkladu netřeba bát. Vykompenzuje ho příliv denního světla, velké zrcadlo a odraz světlého obkladu v něm.
S adrenalinem
Autorčinou noční můrou byla náročná kompletáž 2,7 metru dlouhého zrcadla, stejně velkého umyvadlového pultu a vysoké skříňky, které bylo třeba napasovat na milimetr přesně. Adrenalin v krvi její poklesl, když se podařilo bez poškození nalepit obrovské zrcadlo. O jeho opětovný vystup do mezních hodnot se postarala montáž nábytku. Umyvadlový pult zabalený ve fólii nevešel vedle skříněk sahajících po strop. Až odstranění fólie ukázalo přesnost zaměření a preciznost při výrobě, a nábytková skládačka zapadla na své místo.
Snem mnoha zákazníků je vana do prostoru. V menších prostorách udělá velkou službu volně stojící vana, která je opřena jednou stranou o stěnu, a tak šetří vzácné centimetry.