Už samotný název říká, že tato podlaha je volně položenou podlahovinou, která „plave“ od stěny po protější stěnu. To znamená, že není nijak lepená ani jinak pevně montovaná o spodní plochu nebo o stěnu. Výběr a montáž plovoucí podlahy pro laika není jednoduchou záležitostí. Nekupujme podlahu jen na základě finančního hlediska. Jelikož podlaha v interiéru je nejvíce namáhaný prvek, musí se vybrat vhodný typ do daného prostoru.
Plovoucí podlahy lze rozdělit do tří skupin – dřevěné podlahy, laminátové podlahy a podlahy z vysokotlakého laminátu. Všechny se vyrábějí v různých úpravách pro různé typy prostorů a různá použití. Platí zásada, že čím je prostor více namáhán, tím více má být odolný povrch a jádro. Zároveň praxe ukázala, že životnost plovoucí podlahy při normálním užívání není dána odolností povrchové vrstvy. Prvořadá je kvalita podkladu pod plovoucí podlahou a použití dřeviny nášlapné vrstvy u dřevěných podlah, typem jádra u laminátových podlah a vlhkostí prostoru, kde je podlaha položena.
Dřevěnou podlahu je vhodné klást do suchých a čistých prostor, laminátová se hodí i do vlhkých a více znečištění prostor a vysokotlaký laminát do suchých i znečištění prostorů. Kvalitní podlaha je u většiny výrobců rovnou deskou s mírným předpětím, s přesně kalibrovaným perem a drážkou, případně s mechanickým zámkem. Nevykazuje konvexní ani konkávní banánovitý tvar. Už při koupi toto můžeme ověřit přiložením dvou lamel k sobě. Mezi hranami s drážkou nesmí být žádná mezera, zároveň spojení dvou lamel nesmí být zcela volné, ale ani těžké, například pouze pomocí sťahovadla. Správný spoj nemá mezery mezi lamelami a výškový odskok hran. Zjistit to můžeme pomocí volně se šmýkajúceho kancelářského papíru po podlaze, který by se neměl nikde na hraně zachycovat otáčející.
Samotná podlaha je příliš drahá věc, aby se na ní učili pracovat amatéři. Pokud se přece jen sami pustíte do montáže plovoucí podlahy, musíte počítat s tím, že na to potřebujete nejen nářadí, ale i informace, které běžně nenajdete v přiloženém návodu v originálním balení .Před montáží je třeba změřit pomocí vlhkoměru vlhkost podkladního betonu. Přípustné hodnoty udává výrobce v technologických listech. Dále je nutná kontrola nerovnosti, která se dělá rovnou nepriehybnou lištou. Nerovnost nesmí mít větší odchylku než +/- 3 mm na jeden až tři metry. Při kladení podlahy v panelákových bytech je několik kritických míst se zvýšenou nerovností. Jsou to především spoje panelů, přechody v místě zárubní, místa u potrubí ústředního vytápění v podlaze a obvod podlahy u stěn. Z ekonomického hlediska je výhodnější tyto nerovnosti zasekat až potom udělat samotnou nivelizace stěrku na podlaze, která by měla zajistit rovinnost podkladu.
Pokud překročíme předepsanou rovinnost, bude plovoucí podlaha pružit, postupem času se vytvoří v místě nerovnosti spára, do které začne spolu s nečistotami pronikat vlhkost. Může to způsobit bobtnání jádra a vznik klínového efektu, čímž se podlaha následně zničí. Na řešení útlumu kročejového hluku, tepelné izolace podlahy, vlhkostních poměrů a dodatečného vyrovnání nerovnosti pod plovoucí podlahu vkládá podložka. Jsou různé druhy podložek a vybírat si je můžeme podle upřednostnění některých zmíněných požadavků. Ve specializovaných prodejnách by měly doporučit správný výběr komponent na každý konkrétní případ. Nesprávné vybrána podložka může způsobit například tepelný odpor u podlahového topení. Při montáži spojů si musíme dávat pozor, aby se podložka nedostala do místa spojů lamel. Způsobí to dodatečné pnutí a roztahování spojů. Samotná podlaha se klade dle návodu na montáž, který by měl být přiložen v balících.
ikdy nezačínejte montovat podlahu ihned po přinesen do místnosti, vždy ji nechme aklimatizovat se v prostředí, kde bude položena, alespoň na jeden den. Výrobci také doporučují klást podlahu rovnoběžně s nejdelší stranou, v panelákových místnostech většinou kolmo na stěnu s oknem. Z praxe však někteří montážníci doporučují změnu – klást podlahu rovnoběžně s užší stranou, na níž je okno. Má to několik výhod: opticky to zvětšuje místnost, dochází k lomu slunečního záření, na podlaze nejsou zvýrazněny místa spojů. V opačném případě byly viditelné spáry v místech spojů. Poslední výhoda je, že v případě vytečení vody z radiátorů není třeba měnit celou podlahu, ale jen několik lamel pod radiátorem. Položená podlaha musí mít kolem stěn, zárubní, sloupů předepsanou dilatační mezeru 1,5 cm. V některých případech může být menší, co vědí zkušení montážníci odhadnout. Na zakrytí dilatací slouží různé typy ukončovacích lišt, přechodových lišt a soklových lišt. Výhodné je použít dvouprvkové rozebíratelné soklové lišty, kde lze dodatečně namontovat a skrýt kabelové rozvody.
Po ukončení montáže podlahu okamžitě nezatíží těžkým nábytkem. Z času na čas je vhodné nábytek přesunout, aby se odstranilo dilatační pnutí v podlaze. Podlahu pravidelně kontrolujeme a všechny vzniklé mezery co nejdříve zatmeľme, tím se prodlouží její životnost.