Dnes se možná dozvíte něco užitečného.
Moderní architektura využívá různé materiály a inovativní řešení. Při mnoha projektech a zvláště při projektech rodinných domů ale architekti sázejí na klasiku. Typickým příkladem jsou stavby z cihly, které mají v Evropě i na Slovensku bohatou tradici. Během dlouhých let práce s materiálem, či v důsledku komunikace výrobců jiných zdicích materiálů, vznikly o cihlách i různé mýty, které mají, často, daleko od pravdy.
MÝTUS 1: Cihly jsou křehké, často se lámou a rozbíjejí
Tvar a vzhled dnešních velkoformátových cihelných bloků je věcí kompromisu mezi hmotností a pevností. Hmotnost nepřímo souvisí s dalšími vlastnostmi jako jsou tepelná izolace nebo zvuková izolace. Tepelněizolační cihly musí být co nejlehčí, zvukověizolační cihly naopak co nejtěžší. Takže vedle lehkých a tenkostěnných cihel existují i cihly těžké a robustní. Nelze tedy paušálně říci že cihly jsou křehké. Tenkostěnné tepelněizolační cihly jsou logicky citlivější na nesprávnou manipulaci jako masivní zvukověizolační cihly. Přitom jsou však dostatečně pevné, to znamená že mají požadovanou pevnost v tlaku v poloze, ve které se zabudovávají do zdiva. K poškození cihel může dojít při nesprávné přepravě, skladování a manipulaci, což ostatně platí pro všechny zdicí materiály.
MÝTUS 2: Cihly jsou těžké a špatně se s nimi manipuluje
Pálené cihly opouštějí výrobní linku v absolutně suchém stavu. To znamená, že jejich hmotnost tvoří jen vypálená keramická hmota, která je kromě dutin navíc sama porézní. Expediční hmotnost cihelného bloku tloušťky 380 mm je 15-17 kg, přičemž největší formáty cihel na obvodové stěny tlusté 500 mm mají maximálně 21 kg. Pro srovnání, zdicí prvky vyráběné mokrou technologií váží v okamžiku dodání na stavbu často o 7 – 10 kg více než v suchém stavu a jejich hmotnost v závislosti na formátu může dosahovat až 29 kg.
MÝTUS 3: Stavba cihlového domu je pomalá
V souvislosti s pálenými cihlářských výrobků se říká, že cihla je tradiční stavební materiál. Je však jedním dechem dodat, že cihla je dnes zároveň i moderní stavební materiál. Už od roku 2003 se na Slovensku používají cihly s broušenými ložnými plochami, které se mohou spojovat buď na tenkovrstvou maltu nebo na zdicí pěnu. Tyto technologie zdění jsou jednoduché, přesné a rychlé. Jsou to moderní technologie zdění, které šetří čas i peníze. Při zdění na tenkovrstvou maltu lze dosáhnout časovou úsporu až 30% a při zdění na zdicí pěnu až 50% času ve srovnání s klasickým způsobem zdění. Technologie zdění na pěnu znamená v podstatě suchý způsob zdění.
MÝTUS 4: Cihly jsou nepřesné a křivé
Většina mýtů o cihlách pochází z dob kdy se cihla vyráběla nepříliš moderními technologiemi a výsledkem byl výrobek oprávněně označován za hrubou keramiku s minimálními nároky na přesnost. Moderní velkoformátové cihlové bloky mají broušené ložné plochy. Zkráceně se označují jako broušené cihly. Mají přesnou výšku s minimální přípustnou tolerancí a rovné a navzájem rovnoběžné ložné plochy. Díky této přesnosti je lze lepit na tenoučkou vrstvu malty nebo na speciální zdicí pěnu.
MÝTUS 5: Cihelné zdivo těžko omítá
Na stavbách už léta převládá trend obvodových stěn s kontaktním tepelněizolačním systémem. Pravým důvodem často nejsou ani lepší tepelněizolační vlastnosti obvodové stěny, ale neochota nebo neschopnost firem realizovat klasickou vícevrstvou vnější omítku. Navenek deklarovaným důvodem je, že se cihelné zdivo těžko omítá. Zajímavé přitom je, že i všechny vnitřní omítky se realizují přímo na cihlový podklad. Z hlediska přídržnosti, je cihlové zdivo nejlepším podkladem pod omítku a omítací drážky, které tuto přídržnost ještě zlepšují. Tím skutečným důvodem je stále větší absence odborně způsobilých zedníků-omítací, schopných realizovat klasické vícevrstvé vnější omítky.
MÝTUS 6: Cihlové domy musíte zateplovat
Jako každý materiál, i cihla prošla za poslední léta výrazným vývojem, který byl diktován neustále se zpřísňujícími požadavky. Nejdramatičtější se zpřísnily požadavky na tepelněizolační vlastnosti obvodových konstrukcí budov. Výrobci cihel se s těmito požadavky snaží vypořádat různými způsoby. Jednou z možností je zvyšování počtu vzduchových dutin v cihle oddělených od sebe co nejtenčími keramickými žebry. Tento způsob má však své limity. Další zlepšování tepelněizolačních vlastností cihel se dosahuje tím, že dutiny cihel se již v procesu výroby vyplňují různými tepelněizolačními materiály. Takové cihly jsou vhodné na výstavbu tzv. ultranízkoenergetických domů, a některé i na výstavbu pasivních domů.
MÝTUS 7 Na cihlách vznikají plísně
Plísně na povrchu stěn v obytných prostorech jsou podmíněny „vhodnou“ kombinací podmínek pro jejich vznik. Jsou to nadměrná vlhkost, nedostatečná teplota na vnitřním povrchu stěny a nedostatečné proudění vzduchu, resp. nedostatečné větrání. Z tohoto hlediska jsou nejrizikovější rohy a kouty místností. Abychom předešli vzniku plísní musí mít stěna včetně detailů dostatečné tepelněizolační vlastnosti a místnost musí být dostatečně vytápěna a větraná. Moderní cihelné bloky pro obvodové stěny mají nadstandardní tepelněizolační vlastnosti a pomocí promyšlených doplňkových cihel zároveň umožňují vytvářet detaily s dostatečnou vnitřní povrchovou teplotou. Ostatní je už věcí uživatelských návyků majitele domu.