Podle konečné úpravy líce se kůže dělí do čtyř základních kategorií a to: anilinová kůže, broušená anilinová kůže, poloanilínová kůže a upravována kůže.
Kůže, jejíž povrch není třeba velmi upravovat, má nejvyšší kvalitu a nazývá se anilinová kůže. Stačí ji jen nabarvit anilinovými barvami, případně nanést na ni transparentní silikonový lak a kůže bude lépe odolávat nečistotám a vodě. Kvalitu této kůže spatří i laik na první pohled a dotek. Pravá anilinová kůže si kromě své hebkosti a pružnosti zachovává i svou vlhkost. Anilinové kůže nejlépe dýchají a nejrychleji se přizpůsobují teplotě našeho těla, jsou tedy nejpříjemnější na dotek. Časem anilinová kůže získá přirozenou patinu a tím se stává ještě krásnější. Čistých anilinových kůží je velmi málo, přibližně pět procent, a jsou nejkvalitnější, proto je přirozené, že jsou i nejdražší. Povrch broušené anilinové kůže se jen lehce přebrousí, aby byl měkký. Pak se celá kůže ošetří olejem a vodoodpudivými látkami. Broušená anilinová kůže je určena hlavně pro milovníky velmi měkkých materiálů. Poloanilínová kůže se propařuje anilinovým mořidlem. impregnovaná kůže získá v procesu barvení stejný odstín na celém povrchu. Velmi dobře odolává mastnotě a tekutinám. Existuje však velmi mnoho typů poloanilínové kůží.
Při posuzování těchto kůží nerozhoduje jejich tloušťka, ale jemnost, kvalita a tedy i cena se určuje podle toho, kolik úprav kůže potřebovala. Čím bylo úprav méně, tím je kůže jemnější na dotek a lépe si zachovává svůj přírodní charakter. V tomto případě se zákazník zorientuje jen těžko, jednou z možností je však vyžádat si od prodejce vzorník, zkoušet, dotýkat se a porovnáváním zjistit rozdíl mezi jednotlivými skupinami poloanilínové kůží. Sedací nábytek se čalouní převážně upravenou kůží, protože zákazníci jsou jen zřídka kdy ochoten akceptovat přírodní defekty kůže. Kůže se brousí, zarovnává a nerovnosti se vyplňují zbroušenými částečkami. Převálcováním kůže se zakryjí zásahy a nerovnosti, co jí dodá přirozený vzhled. Po přestříkání barevným lakem vzniká praktický, velmi odolný materiál určený pro každodenní používání.
V následujících řádcích se dozvíte jaké jsou základní pravidla péče o kožené čalounění. Takže v první řadě nábytek neumisťujte blízko zdroje tepla, protože teplo kůži vysušuje a může se lámat. Vzdálenost mezi koženým nábytkem a tepelným zdrojem by měla být minimálně třicet centimetrů. Kožené čalounění chraňte i před přímým slunečním světlem, protože to může způsobit změnu barvy kůže. Slunce má zároveň podobné účinky jako každý jiný zdroj tepla. Kůži může poškodit i lidský pot, modré vlasy, pero, fixy, lak na nehty či žvýkačka, proto musíte dávat velký pozor, aby nebyla poškozena uvedenými vlivy. Pro všechny typy kůže platí, že prach je třeba z nich odstraňovat tak často, jak z ostatního nábytku.
Používejte na to měkký hadřík, která by měla zaručit, že nečistoty se nedostanou zpět na kůži. Na denní údržbu lze použít i trochu navlhčená měkká hadřík, kterou se otře celý povrch krouživými pohyby. Na čištění kůže se nesmí používat prací prach, prostředek na mytí nádobí a jiná agresivní chemikálie či Lanolínový nebo silikonový olej, protože byste jimi mohli kůži poškodit. Pokud se na kůži nešťastnou náhodou vylije tekutina, okamžitě ji vysajte hadříkem nebo tekutiny pohlcujícím papírem, aby nevnikla hlouběji do materiálu. Pokud to nestihnete, nechte flek několik dní na pokoji a obvykle se stává, že časem sám vsákne. Fleky nikdy nedrhněte, protože by vám na povrchu vzniklo lesklé místo. Důkladné čištění kůže doporučují výrobci jedenkrát za rok, častěji je však třeba čistit více namáhaná místa jakými jsou například opěradla. Po důkladném očištění kůži otřete vlhkým hadříkem s neagresivním čisticím prostředkem a natřete ji ochranným krémem. Pro tento účel by se měla používat speciální čistící kosmetika a její použití je vhodné konzultovat s kvalifikovaným pracovníkem. V technickém popisu koženého výrobku se kromě kvality a vlastnosti kůže uvádí i způsob, jak ji správně čistit a ošetřovat.
Myslete nato, že kůže určená na čalounění je ve své podstatě podobný materiál jako například kůže na vašich rukou. Potřebuje proto podrobnou péči a škodí jí podobné věci jako vaší vlastní kůži. Při správné péči o kožené čalounění se určitě budete ze svého nábytku těšit velmi dlouho. A v tomto případě však platí známé – méně je někdy více – a tedy ani s čištěním kožené sedačky by se to nemělo přehánět. Časté a nesprávné ošetřování či čistící prostředky totiž mohou kůži zcela znehodnotit.