Náklady na vytápění tvoří největší položku v celoročních výdajích na energii, která je potřebná při provozu neobnovených bytových domů. Možností, jak snížit faktury za provoz, je mnoho.
Kolik stojí vytápění, nezávisí jen na velikosti či tvaru budovy, ale také od tepelnětechnických vlastností obalových konstrukcí a na typu topných zařízení, tedy regulace vytápění a ohřevu teplé vody, technického stavu příslušných rozvodů a jejich tepelné izolace a zdrojů tepla, pokud jsou v domovní kotelně . Základem každého projektu obnovy by měl být výpočet tepelných ztrát budovy, který vychází z tepelnětechnických vlastností obalových konstrukcí. Nepodceňujte ho, pomůže vám určit priority a optimalizovat rozsah obnovy. Nejvíce tepla v bytových domech obvykle uniká okny. Významné jsou i úniky přes obvodové stěny. Sedlové střechy, stropy, podlahy a sklepy propouštějí většinou méně tepla. Velké nedostatky mají obvykle málo udržované ploché střechy.
Místa s největšími úniky tepla odhalí zobrazení vytvořené termovizní kamerou. Na základě jejich analýzy lze určit části stavebních konstrukcí, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Většinu z nich tvoří takzvané tepelné mosty, tedy místa, kde je únik tepla větší. Zpravidla se tam setkávají různé konstrukce, například příčky a obvodové stěny, rohy, styky panelů a otvory. Tepelné mosty se objevují i na místech, kde jsou použity materiály s různými tepelně technickými vlastnostmi, jako například přerušení tepelné izolace, nezateplené části balkónových desek, nezateplené věnce na úrovni stropu podlaží, překlady nad okny či dveřmi, parapety, styky mezi oknem a obvodovou stěnou.
Nejefektivnějším řešením je celkové zateplení bytového domu a následné hydraulické vyregulování otopné soustavy. Zateplení zahrnuje výměnu oken, zasklených stěn a dveří, zateplení obvodových stěn, střechy, případně stropu nad nevytápěným suterénem nebo vstupním podlažím. Při takovém komplexním řešení lze snížit spotřebu tepla na vytápění i o více než 50%. Částečným zateplením se taková výrazná úspora nedosáhne.
Stačí vyměnit okna?
Okna je nejvhodnější vyměnit těsně před zateplením obalových konstrukcí. Pokud se to realizuje v starších budovách ještě před zateplením, po jedné nebo více zimních sezónách se mohou objevit plísně, a to i na místech, kde předtím nikdy nebyli. Samotnou výměnou oken za nová, těsněji, bez následného zateplení obalových konstrukcí bytového domu, může při snížené výměně vzduchu narůstat jeho relativní vlhkost. Důsledkem je výskyt plísní v oblasti tepelných mostů. Správným zateplením obvodového pláště na vnějším povrchu včetně ostění, nadpraží zda parapetu okna se zvýší teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn. Samozřejmě, třeba dodržet požadovanou intenzitu větrání. Okna samozřejmě lze vyměnit i po zateplení obvodových stěn, ale přináší to poměrně velké riziko. Kromě toho, že při výměně se může poškodit zateplovací systém, samotný styk konstrukce okna s tepelnou izolací a omítkovou hmotou nebude už nikdy ideální zhotovený. Pokud se porucha projeví například zatékáním, zpravidla vznikají problémy se zárukou na stavební práce.
Třeba zateplit i střechu?
Bytové domy, které odložily zateplení střechy, toto rozhodnutí dříve či později litovali. Důvodem byly výrazné tepelné rozdíly v bytech pod nezateplenou střechou, které se projevovaly iv platbách za teplo. Ačkoli jejich majitelé platili více, v zimě bylo v prostorách chladnější av létě horko. Navíc se zvýraznil vliv tepelných mostů, s čímž souvisí zvýšená kondenzace vlhkosti a možnost vzniku plísní. K zateplení budovy třeba přistupovat vždy komplexně. Už při přípravě projektu zateplování by mělo být jasné, zda plánujete střechu bytového domu zásadnější opravovat. Ideální je, pokud se připraví projekt komplexní obnovy bytového domu, který zahrnuje zateplení obvodového pláště i střechy, a práce se zrealizují najednou.