Po zimní přestávce se začíná zahrada probouzet. Pokud se nemůžete dočkat jara, začněte s výsevem raného salátu. Pěstování je velmi snadné a zvládne jej i začátečník.
Listy, které tvoří růžici nebo hlávky, mohou být různě zbarvené a zkadeřené, podle odrůdy. Salát je poměrně odolný proti nízkým teplotám, proto se právě pro tuto vlastnost řadí k nejranějším jarním druhům zeleniny a hodí se k pěstování i ve vyšších polohách.
Výsev do pařeniště i přímo na záhon
Jarní salát pěstujeme z přímého výsevu nebo ze sazenic. Vyséváme ho na chráněné slunné a teplé stanoviště. Důležité je, aby půda během vegetace byla přiměřeně vlhká. Stále zamokřenou půdu však salát nesnáší. Velké kolísání denních a nočních teplot není škodlivé, naopak prospívá růstu. Vyšší teploty (nad 15 ° C) při nedostatku vláhy totiž způsobují špatné zavinování hlávek. Ani na výživu není salát náročný. V půdě by však měl být dostatek přístupného vápníku a z mikroelementů bór. Pokud je půda správně hnojená, po vysazování již není třeba přihnojovat.
Salát klíčí snadno a rychle
Drobná semínka salátu potřebují ke klíčení světlo, proto výsev jen slabě posypeme zeminou a povrch mírně utužíme. Když mají rostlinky dva pravé listy, rozsadíme je, nejlépe do sadbovačů. Po rozsazení salátu udržujeme dva až tři dny teplotu kolem 18 ° C. Později snížíme na 14 až 15 ° C a v noci na 10 až 13 ° C. Zaléváme opatrně v ranních hodinách, aby rostliny do večera oschly, jinak jim hrozí napadení houbovými chorobami. Proto větráme krátce a často a dbáme, aby měly sazenice dostatek světla.
Ze zahrádky je salát zaručeně bio
Vysazovat do volné půdy můžeme od března do konce dubna. Sazenice mají mít 4 až 6 pravých listů. Sázíme do řádků vzdálených 25 až 30 cm a na vzdálenost rostlin, v řádku na 25 cm. U všech typů salátů je důležité mělké sázení, aby srdíčko bylo alespoň 1 cm nad úrovní půdy.
Rozložením termínu setí a vysazování můžeme brzký salát sklízet od konce dubna až do konce června. Vegetační období se pohybuje od 30 do 110 dnů, v závislosti na typu, odrůdy a způsobu pěstování. Zjara nehrozí napadení rostlin žádnými škůdci, a pokud jsou dodržovány jednoduché zásady pěstování, jarní salát si sami vypěstujete v biokvalitě.
Salát je užitečný i jinak
Salát vznikl původně z lociky plané (Lactuca scariola) a ve starém Egyptě byl jednou z nejdůležitějších zelenin. Příznivě ovlivňuje nervovou soustavu, látkovou přeměnu a funkci trávicích orgánů. Hořkou příchuť salátů způsobuje přítomnost intybínu, který má léčivé účinky.
Snadné klíčení salátu zkušení zahradníci využívají k označení řádků špatně či dlouho klíčící zeleniny. Například než vzejde mrkev či petržel, je potřeba výsev prokypřit či vyplít. Ale jak to udělat, abychom výsev nepoškodili? Jednoduchá rada, k semínkům výsevu přimíchejte semínka salátu a je po starosti. Salát vyklíčí do týdne a označí řádek s výsevem.
Salátovým testem snadno zjistíte, jestli je půda na zahradě vhodná k pěstování zeleniny, konkrétně zdravé zeleniny, která nebude kontaminována těžkými kovy či závadným stavebním odpadem. Ten se totiž může skrývat pod povrchem navezené ornice, jenž na první pohled vypadá úrodně. Jak na to? Na „podezřelém“ místě vysejte salát, a když se vyvinou silné a zdravě sazenice je všechno v pořádku. V opačném případě, kdy salát nevyklíčí nebo se objeví zdeformované či neduživé saláty, jsou v půdě nějaké škodlivé látky. V každém případě jde o metodu pouze orientační. Jistý a konkrétní výsledek odhalí pouze akreditovaná laboratoř, která provede podrobný rozbor půdy a poradí, jak se s problémem vypořádat.