Na začátku jara upoutá naši pozornost jedna z nejoblíbenějších léčivých bylin, kterou je česnek medvědí. Řadíme ho k nejúčinnějším a zároveň nejchutnějším léčivkám. Hovoříme o něm jako o symbolu probouzející se přírody a jejích léčivých schopností. Tato bylina se stala hitem přírodního léčitelství současnosti, ale je rovněž neopomenutelnou kulinářskou lahůdkou.
Medvědí česnek – Allium ursinum
V předjaří začne vyrůstat z ukryté podzemní cibule vytrvalá bylina. Ta celkově může dosáhnout výšky až 45 cm. Má spíše přízemní listy sytě zelené barvy, široké cca 2 až 5 cm a dlouhé asi 10 až 20 cm. Květy česneku medvědího, který bývá někde lidově označován jako „medvěd“, mají bílou barvu a jsou uspořádány do okolíku. Evropský druh je rozšířený od Velké Británie přes jižní Skandinávii dále evropskou část Ruska ke Kavkazu, také na severním Balkáně, Itálii a Španělsku. V Česku považujeme výskyt medvědího česneku za velmi nerovnoměrný, i tak se však jedná o běžnou bylinu. Hojnější výskyt je pozorován na Moravě, než v Čechách. Česnek medvědí je vytrvalou variantou česneku konzumního. Jedlé jsou všechny jeho části – listy, květy i cibulky.
Čistič nejen medvědího, ale i lidského organismu
I když jsou listy česneku medvědího nápadně podobné listům jedovaté konvalinky, k záměně prakticky nemůže dojít díky charakteristické vůni po česneku. Listy konvalinek jsou navíc jakoby kožovité, tuhé, kdežto listy česneku medvědího jsou na omak jemnější a křehčí. Pokud si tedy neuděláte pesto z konvalinkového, místo z česnekového listí, můžete léčivým účinkům této byliny jen blahořečit. Obecně jsou uznávány jeho dva poddruhy. Prvním je česnek medvědí pravý (Alium ursinum subsp. ursinum) a druhým je česnek medvědí ukrajinský (Allium ursinum subsp. ucrainicum). V našich zeměpisných polohách se můžeme setkat s oběma těmito druhy. Název získaly tyto léčivé byliny po medvědech, kteří je údajně pudově vyhledávají po ukončení zimního spánku a jejich konzumací si čistí žaludek a celý organismus od toxinů, které se v něm nahromadí během zimního období. I pro čištění lidského organismu je česnek medvědí stejně významný.
Jemnější než česnek setý
Pro nás jsou tyto rostliny rovněž bylinami ideálními pro každoroční očistnou jarní kůru. Česnek medvědí má oproti česneku setému nejen jemnější chuť, ale není po něm cítit ani z dechu, ani z potu. Účinky obou druhů česneku jsou stejné, a to i přesto, že česnek medvědí mohou konzumovat bez obav i lidé, kterým česnek setý a jeho požití činí problémy.
Jaké účinky můžeme očekávat od česneku medvědího
Křemičité sloučeniny společně s dalšími stopovými prvky jakými jsou např. jód, nacházející se v česneku medvědím, oddalují proces stárnutí. V lidském těle jsou schopny bránit vápenatění cév, také snižují potíže s krevním oběhem. A právě díky těmto vlastnostem je česnek medvědí účinným bojovníkem proti arterioskleróze. Látky v něm obsažené navíc regulují činnost žaludku, podporují rovněž dobré trávení, urychlují hojení vředů a ran, působí proti křečím hladkého svalstva a ničí také střevní parazity. Celé rostliny jsou prostoupeny účinnými silicemi obsahujícími čpavek a sirné složky. Ceněný je česnek medvědí rovněž pro vitamín C, fytoncidy, hořčiny a další účinné látky.
Naši předkové věřili léčebnému účinku česneku medvědího mnohem více a používali ho i na léčbu křečových žil, při návalech, závratích a potížích s dechem. Dosud je využíván jako tonikum na oslabený nervový systém. Používá se rovněž k utišení revmatických bolestí. Je zvláště vhodný pro očistné jarní bylinné kůry a rovněž při léčbě nechutenství anebo pro nastavení aktivních procesů spolehlivé střevní imunity.
Jak pěstovat na své zahradě česnek medvědí
Pro pěstování česneku medvědího je ideální nehnojená půda, dostatečně vlhká a umístění v polostínu. Vysemeňuje se sám. Pěstovat jej můžete společně s dalšími bylinami v bylinkovém záhoně. Na podzim si kupte několik jeho cibulí a ty vysaďte v zahradě v odstupech asi 20 cm, a to do hloubky 6 až 8 cm. Jelikož se jedná o plně mrazuvzdornou rostlinu, nemusíte se obávat, že by vám přes zimu vymrzl.
Chcete-li česnek medvědí vysévat, proveďte výsadbu za studených podzimních měsíců, nebo jej pak vysévejte až na jaře. Semena mělce zahrábněte a překryjte vrstvou listí klidně až do výšky 8 cm. V létě česnek medvědí zatahuje. Na záhonech v zahradě své místo uvolní kvetoucím trvalkám nebo jiným rozrůstajícím se léčivým bylinám. Zjara velmi rychle pokryje celou výsadbovou plochu, je tedy vhodný i jako podrost. Má sklony ke zplaňování. Jakmile začne kvést, buďte si jisti, že jej ucítíte dříve, než se vám jej podaří zahlédnout.
Zapojte česnek medvědí do vaření
Drobně nakrájené stvoly česneku medvědího se dají používat v kuchyni stejně jako pažitka anebo petrželová nať. Nakrájet si jej můžete na chléb s máslem, přidat do polévek a nádivek, nebo jím ochutit pomazánky. Využijete ho dobře například při přípravě slaných palačinek. Jemně nakrájeným medvědím česnekem ozdobíte brambory a rovněž zeleninové saláty.
Z česneku medvědího a kopřivy se dá připravit velmi chutný a zdravý špenát. Složitá není ani příprava netradiční obdoby italského pesta. Čerstvou bazalku v něm pouze nahradíte čerstvým medvědím česnekem. Skvělý je i v zapékaných bramborách, ty jím můžete proložit.
Pesto z medvědího česneku
Lístky medvědího česneku omyjeme, osušíme utěrkou, natrháme nebo nakrájíme na menší kousky a dáme do misky. Rozmixujeme tučním mixérem a přidáme sůl a olej (na 120 g medvědího česneku asi 100 ml rostlinného oleje a lžička soli).
Pesto můžeme udělat také z těchto ingrediencí:
150 g medvědího česneku
50 g parmazánu
1 lžička soli
80 g slunečnicových semínek
olivový olej dle potřeby
Slunečnicová semínka opražíme na pánvi, parmezán nastrouháme, medvědí česnek překrojíme, rozmixujeme a přidáme postupně slunečnicová semínka a nastrouhaný parmezán. Vše důkladně rozmixujeme. Pokud je pesto příliš suché, přidáme olej. Osolíme a dáme do menších skleniček do lednice.
Důležité upozornění!
Pozor na záměnu listů česneku medvědího s listy prudce jedovatých rostlin konvalinky vonné nebo ocúnu jesenního!