Evropské bylinky v naší kuchyni

Evropské bylinky v naší kuchyni 1

Čerstvé bylinky dodávají jídlům jedinečné aroma, chuť i barvu. Francouzská, italská nebo řecká kuchyně se bez čerstvých bylin neobejde. I pod českými pokličkami se objevují bylinky v nejrůznějších pokrmech díky přílivu inspirace ze zahraničí.

Bazalka
Jednoletá bylina pocházející z Indie se v evropské kuchyni objevuje od 16. století, ideální výsadba je do květináče, v polovině května už můžeme i do záhonku, vyžaduje hodně slunce. Nejčastěji se používá v italské a francouzské kuchyni, v omáčkách, těstovinách i masu. Čerstvá je vždy chutnější a výraznější než sušená.

Estragon
Vytrvalá bylinka pochází ze Sibiře a patří k základním kořením francouzské kuchyně. Používá se zejména mladá nať, která se výborně hodí k drůbeži, plodům moře a vybraným druhům zeleniny.

Kopr
Velmi známa a oblíbená jednoletá bylina, které se v našich podmínkách daří. Používá se ve středoevropské, východoevropské, skandinávské a balkánské kuchyni. V české kuchyni se objevuje nejčastěji v omáčce a polévce, ale výborně se hodí také do salátů, k rybám, jogurtu, majonéze i bramborám.

Koriandr
Bylina pochází ze Středomoří, její čerstvá nať má velmi výraznou chuť a vůni a používá se proto ve středozemní, mexické a asijské kuchyni do salátů a masitých jídel. Daří se jí v propustné a vápenité půdě.

Libeček 
Vytrvalá bylina původem z Íránu se dnes pěstuje po celé Evropě. Vysoká bylina je charakteristická svými listy, které mají silnou chuť a vůni připomínající směs citrusů a celeru nebo také maggi. Nejčastěji se používá do polévek, zeleninových jídel a pokrmů z masa.

Kerblík
Jednoletá bylinka oblíbená a používaná hlavně ve Francii. Zelené lístky, které chutí připomínají petrželku, se přidávají do polévek, salátů, omáček a vaječných, kuřecích a rybích pokrmů. Kerblíku se daří v sušší prosluněné půdě.

Majoránka
Pochází ze Severní Afriky a je to vytrvalá bylina pěstovaná hojně i na našich zahrádkách. Velmi aromatická bylina se používá k dochucování pokrmů z drůbeže, vepřového i hovězího masa, do polévek a bramborových specialit. Majoránka má ráda slunce.

Máta
Vytrvalá bylina velmi výrazné vůně by se neměla kombinovat s jinými bylinkami nebo česnekem. Hodí se k bramborám, hrášku, jehněčímu, kachně, zelenině a lze ji přidat také ke sladkým pokrmům, nápojům a koktejlům. Máta je velmi nenáročná a nevyžaduje téměř žádnou péči.

Meduňka
Medonosná bylina pochází z jižní Evropy. Její čerstvé lístky se hodí do osvěžujících letních salátů, boršče a zeleninových polévek. Pěstují se na teplých, chráněných místech, v lehčí půdě. Měla by se sklízet jen do rozkvětu, dokud má silnou citrónovou vůni.

Šalvěj
Vytrvalý polokeř původem ze Středomoří má ostrou chuť a používá se nejčastěji do nádivek a k ochucení sýra. S šalvějí raději opatrně, mohla při přehlušit ostatní chutě. Vyžaduje slunné stanoviště.

Oregano
Rostlina příbuzná majoránce se hojně pěstuje ve Středomoří. Používá se zejména v jihoevropské kuchyni do těstovin, pizzy, omáček, zeleninových jídel a plodů moře. Daří se jí ve všech půdách, ovšem v našich zeměpisných šířkách nebude mít tak výraznou chuť a vůni.

Pažitka
Bylinka pochází z jižní Evropy a má svěží zelenou barvu a jemně cibulovou chuť. Používá se k dochucování sýrů, brambor, vajec, kysané smetany a polévek. Pažitka vyžaduje těžší půdu a můžeme ji pěstovat i za oknem v květináči.

Tymián
Vytrvalý polokeř také pochází ze Středomoří. Je nepostradatelnou součástí mas a vývarů, marinád, a výtečně se hodí ke králíkovi. Daří se mu v lehčích půdách na slunném místě.

Petrželka
Dvouletka pocházející ze Středomoří je jednou ze základních bylinek v celé Evropě. Nejčastěji se používají odrůdy kadeřavá a plocholistá. Nasekaná petrželová nať zajímavě ochutí brambory, zeleninu, míchaná vajíčka, saláty, polévky, pokrmy z ryb a nádivky. Používá se rovněž ke zdobení obložených mís, polévek, masových pokrmů. Petrželce se v našich podmínkách daří, snáší o polostín, v suchém období je lepší zalévat.

Routa
Z polokeře, který pochází ze Středomoří, se používají pouze listy sklizené před rozkvětem. Hodí se do salátů, v menším množství do masových a zeleninových pokrmů, skopového. Vyžaduje sušší půdy a dostatek slunce.

Rozmarýn
Stálezelený keř dorůstá do výšky až dvou metrů. Pochází z oblasti západního Středomoří, ovšem lze ho pěstovat na suchým a teplých místech i u nás. Výrazná chuť bylinky se výborně hodí k telecímu, vepřovému a jehněčímu masu. Pro chuť se přidává do másla nebo olivového oleje, na kterém smažíme rajčata nebo brambory.

Saturejka
Jednoletá bylina pochází z Východního Středomoří. Čerstvá se používá nejčastěji do salátů a polévek, sušená potom do omáček, polévek, k telecímu, kuřecímu a krůtímu masu, k luštěninám, vaječným pokrmům nebo květáku. Vyžaduje lehčí půdy a dostatek světla.

Yzop
Vytrvalá dřevnatá bylina původem ze Středomoří má kořennou, kafrovitou vůni a mírně nahořklou chuť. Čerstvou bylinou se aromatizuje máslo, salámy, jídla studené kuchyně, luštěninové a bramborové polévky a pečená masa. Vy žaduje teplé a chráněné stanoviště a vápenitou půdu.