Umění řemesla tkaní koberců bylo pravděpodobně vyvinuté v centrální Asii asi před tisíci lety. Starověcí nomádi potřebovali neakt dobrou ochranu od tuhých zim. Něco jednodušší na údržbu než přikrývky z ovčí kůže.
Jejich stany takto také jednou cestou obohatili o množství dekorací a duchovních symbolů. Počáteční první materiál na výrobu koberců byly kozí a ovčí vlas.
Nejstarší dosud nalezen koberec je však mnohem starší byl nalezen na Sibiř a jmenuje se Gorny-Altaj. Co je pozoruhodné na tomto koberci je to, že má hustotu uzlů až 360000 na čtvereční metr, což je více než má většina strojově tkaných koberců nabízených v prodejnách. Koberec Pazyryk-Carpet nebo Gorny-Altaj je stale dobře zachován ai po 2400 letech je stále zřetelný motiv bojovníka i zvířat. Koberec našli zamrzlý v ledu proto je v takovém dobrém stavu jeho původ je odhadován na území Persie okolo 400 let před Kristem.
Skutečné řemeslo umění tkaní koberců vzniklo pod ochranou ochránců umění koberců v Persii av Indii v šestnáctém století v prvních tkalcovských školách. Během tohoto období vznikly ty nejznámější světové koberce, které se zachovaly a do dnešních dob ohromují lidi svou detailní precizností jako asi nejznámější světový koberec Ardabil, který můžete vidět v londýnském muzeu Viktoria and Albert Museum. Koberec Ardabil je dlouhý až neuvěřitelných 534x1152cm byl vyroben ve městě Kashan v Persii a ukončení jeho výroby je datováno kolem roku 1539 trvalo 3 roky pěti tkalcům utkat tento umělecký skvost.
Slovensko se může také pochlubit pozoruhodným unikátem má až 44 čtverečních metrů což je plocha průměrného dvoupokojového bytu. Tento vzácný koberec je vystaven v Slovenském národním muzeu.
Koberec od nepaměti doprovázel člověka jeho životní cestou a přispíval k jeho osobnímu komfortu a duchovnímu rozvoji a klidu, proto si osobně myslím že tradice ručního tkaní koberců by měla být zachována i pro další generace a že krásný ručně utkaný koberec dokáže dát úplně jiný duchovní nádech každému domovu a že ručně tkané koberce jsou umělecká díla hodné úcty.