Podzim je obdobím, kdy v naší zahrádce vyprodukujeme více zeleného bio odpadu jako během roku. Jde především o spadané listí, posečenou trávu, zda dřevěný odpad vzniklý při ořezávání stromů.
Dobrý zahrádkář ví jak tento zelený odpad využít tak, aby nevyšel na zmar ale poskytl pro zahrádku co nejlepší užitek. V tomto článku přinášíme několik rad jak postupovat při jeho zpracování.
Mulčování
Jde o jeden z nejjednodušších postupů, při kterém využijeme seno, slámu, spadané listí či kůru. Mulčování je v podstatě pokrývání půdy tak, abychom na ní vytvořili dostatečně tlustou souvislou vrstvu, která v půdě zachytí vlhkost a uchová její kyprost. Rozkladem této vrstvy půdu obohatíme o organické látky.
Mulčování je pro půdu přirozenější jako rytí, avšak jeho nevýhodou je to, že přitahuje hlemýždě. Na jejich odpuzení můžeme použít dřevěný popel nebo vysadíme byliny, které je odpuzují, například řeřicha, tymián, šalvěj, yzop či hořčice. Na podzim nezapomeňme zamulčovať půdu okolo ovocných stromů, abychom jim zajistili dostatek vláhy a potřebných živin.
Biopařeniště
Je vhodné pro pěstování rané zeleniny, která v půdě vyhřívané biopařeništěm vyroste dříve. V létě takto můžeme pěstovat teplomilné druhy okurky, papriky, rajčata či tykve nebo meloun. Ideálním časem pro výstavbu biopařeniště je přelom září a října, v tomto čase můžeme použít i odpad po sklizni.
Na zahrádce vykopeme 30-40 cm hlubokou jámu o rozměrech záhonu, například 1,5 x 3m. Na spodek dáme různé větve, kůru, stonky kukuřice, slámu a podobně, takto vytvoříme vrstvu, která se bude postupně rozkládat a dlouhodobě vyhřívat bioparenisko. Na vrch umístíme méně prohnilý kompost, listí nebo slámu, která se bude rozkládat rychleji. Tuto vrstvu přikryjeme zeminou a její povrch zamulčujeme. Do takto připraveného biopařeniště můžeme na jaře vysazovat rostliny.