Letních horkých dní přibývá, a tak stále častěji vyhledáváme příjemné osvěžení. I na balkoně či terase si můžeme zpříjemnit atmosféru. Například malým jezírkem v nádobě.
V posledních letech teplota vzduchu v létě stoupá a vyšší teploty si užíváme dokonce iv našich severnějších oblastech. Každému proto určitě přijde vhod osvěžení v podobě vody, ať už na koupališti, nebo ve vlastním bazénu. Ovzduší v zahrádce zpříjemní i jezírko, které si však nemusíme odepřít ani na tom nejmenším balkoně. Stačí mít vhodnou nádobu a do ní zasadit ty správné rostliny. A posezení u kávy bude mnohem příjemnější.
Nakupujeme květiny
Dnes už nákupní centra i zásilkové obchody nabízejí širokou paletu vodních rostlin. Při jejich výběru se řídíme nejen jejich vzhledem, ale přihlížíme v první řadě na to, jakou hloubku vody vyžadují. To znamená, že pokud je budeme pěstovat v nádobách, zaměříme se pouze na takové, co si vystačí s hloubkou od 5 do 40 centimetrů.
Z nejznámějších jmenujme Žabník jitrocelový, ďáblík bahenní, vrbina penízková, šípovku vodní či kosatec žlutý. Do malých nádob jsou vhodné i rostliny plovoucí na hladině, jako je například Vodní salát, nazývaná také vodní salát, či Eichhornia nafouknutá, která má zase lidové pojmenování vodní hyacint, protože ho připomíná nafialovělou soukvětími.
Mezi nejznámější a nejkrásnější vodní rostliny určitě patří lekníny. Ani tyto rostliny si na balkoně nemusíme odepřít, neboť již existují trpasličí nebo miniodrody, určené právě do menších jezírek. Při jejich umisťování pamatujeme na to, že aby bohatě kvetly, potřebují dostatek slunce.
Umístění a výběr nádob
Většina ostatních vodních rostlin vyžaduje na svůj růst polostín , tedy stanoviště, kam sluneční světlo dopadá asi šest hodin denně. Nádoby umísťujeme tak, aby na ně nesvítilo polední slunce, protože voda by se velmi přehřívala. Nezapomínáme na to, že voda se vlivem tepla odpařuje, proto ji pravidelně doléváme.
Pro vytvoření minijazierka si můžeme koupit novou nádobu dle vlastního vkusu a představ nebo zajdeme jen do sklepa a vytáhneme nějakou zapomenutou nádobu po babičce, například starou vaničku, lavor nebo sud. Jako materiál je vhodný plast, kov, keramika i dřevo. Dřevěné nádoby však raději vyložíme fólií, abychom si byli jisti, že voda nevyteče.